Zájezd do oblasti skalních měst

Během třetího květnového víkendu roku 2004 navštívili bučovičtí turisté v rámci autobusového zájezdu (45 účastníků) skalní města ve východních Čechách a v Kladsku. Deštivé počasí nás přímo nezasáhlo, takže se podařilo naplnit všechny body programu. Ubytováni jsme byli v příjemném prostředí autokempu Brodský, který leží asi 1,5 km od Červeného Kostelce.

V sobotu 15. 5. jsme prošli Adršpašské a Teplické skalní město. Teplicko-adršpašské skály jsou součástí Broumovské vrchoviny. Obě skalní města mají rozlohu 20 km2. Působením vody, slunce a vzduchu vznikly v pískovcovém masivu vysoké věže, sloupy, terasy, stěny, průchody, zářezy, sluje a nejrozmanitější skalní útvary, mnohdy fantastických podob. Některé z názvů: Smetana u klavíru, Koňská hlava, Holoubek, Trosky, Španělská stěna, Trpaslík, Milenci, Starosta, Starostová, Král, Krakonošovo piano, Želva, Ježek na žábě, Krakonošův zub.

Vstupné do Adršpašského skalního města je v současné době 50 korun. K tomu je nutné připočítat 20 Kč za jízdu po jezírku. Pokud projdete po žluté značce Vlčí roklí (4 km) do Teplických skal, ušetříte vstupné za jejich prohlídku. Asi rok starou novinkou je nutnost objednat si předem průvodce. Naštěstí jsme přišli jako první, takže se nám mohla jedna průvodkyně alespoň 40 minut věnovat. Skalní města jsou hojně navštěvována - rekord v Adršpachu je zatím 4.800 osob za den. Teplické skalní město je dle našeho názoru hezčí. Je i lépe vyznačeno cedulkami s názvy jednotlivých skal. Atraktivní částí je tzv. Sibiř, v níž se i v tomto ročním období nachází ještě sníh. Celkově zabrala prohlídka asi 6 hodin, takže jsme po hodinovém odpočinku, během něhož se vypršelo, mohli navštívit Ostaš, což skalní labyrint s vyhlídkovým bodem. Jeho prohlídka trvala 45 minut.

V neděli ráno jsme přejeli hranice přes Kudowu Zdrój a navštívili skalní bludiště Hejšovina (Szczeliniec), která patří do Národního parku Stolové hory. Národní park Stolové hory byl vyhlášen 16. 9. 1996. Jsou pokračováním Broumovských stěn na české straně. Nejvyšším vrcholem je Hejšovina (919 m n. m.). Má rozlohu 6000 ha. Terén Stolových hor odvodňují řeky Stěnava, Dušnická Bystřice a Metuje. Velká Hejšovina je nejatraktivnějším místem Stolových hor. Tvoří ho plošina o rozměrech 600 x 300 m s krásným skalním městem. Ohraničen je 60 m vysokými skalními stěnami. Vedle hlubokých puklin a průrev (např. peklíčko, ďábelská kuchyně) jsou labyrinty, tunely a ojedinělé útvary. Přístup na Hejšovinu je přes velké množství schodů, procházení skalního bludiště však určitě stojí za to absolvovat. Prohlídka včetně příchodu od parkoviště trvá asi dvě hodiny, vstupné činí 5 zlotých. Názvy některých skalních útvarů vycházejí ze zvláštností jejich tvarů, např. Wielbląd-velbloud, Słoń, Wiewiórka-veverka, Winne Grona-vinné hrozny, Kwoka-kvočna, Kaczeta-káčata, Głowa Malpoluda (hlava opočlověka), Głowa Kseźniczki Emilki-hlava princezny Emilky. Nejkrásnější vyhlídka je z terasy u chaty polského turistického klubu nebo z teras na jihovýchodě. Hejšovina je turistickou atrakcí od konce 18. století. Navštívil ji např. Goethe či pruský král Bedřich Vilém II. Malá Hejšovina je pro turistiku uzavřena.

Prohlídka několik kilometrů vzdálených Bludných skal trvá asi 40 minut, vstupné je stejné jako na Hejšovinu. Auta a autobusy mohou na horní parkoviště vyjíždět vždy v celou hodinu a do 15 minut po ní. Dolů pak sjíždí mezi půl a tři čtvrtě. Bludné skály jsou blíže hranic, lze tam přejít i přes pěší hraniční přechod z Machovy Lhoty. Mají rozlohu 21 ha a tvoří je labyrint rozsedlin o hloubce 6 – 8 m mezi mohutnými skalními bloky. I Bludné skály nabízejí nespočetné množství skalních chodeb a úzkých průchodů, mezi nimiž mohou mít lidé "statnějších" postav problémy s jejich projitím. Skalní útvary: Stołowy Głaz-stolní balvan, Skałné Siodło-skalní sedlo, Skalne Czasze-skalní číše, Kurza Stopka-kuří nožka, Skalna Brama-skalní brána, Łabirynt, Kasa, Tunel, Kuchnia-kuchyně, Okręnt-koráb, Lwia Łapa-lví tlapa, Końska Noga.

Závěr zájezdu patřil návštěvě Náchoda, odkud jsme se vydali zpět do Bučovic.

Ing. Jaroslav Mlejnek