Česko-saské Švýcarsko

Ve dnech 23. – 30. 7. 2005 uspořádal KT Noha TJ Bučovice zájezd spojený s aktivním poznáváním krás (především) Ústeckého kraje. Labské pískovce nesou též název České a Saské Švýcarsko – to podle dvou švýcarských malířů, kteří tuto oblast navštívili v 18. století a kterým uvedená oblast silně připomínala rodnou alpskou zem. Nejvyšším vrcholem je Děčínský Sněžník (774 m n. m.). Chráněná krajinná oblast Labské pískovce (300 km2) byla vyhlášena v roce 1972. Národní park České Švýcarsko zahrnuje její nejcennější části a byl vyhlášen v roce 2000 (má rozlohu 79 km2).

Cestou do místa ubytování v Děčíně (57 000 obyvatel) jsme se zastavili na hvězdárně v Ondřejově a v Průhonickém parku. Ten doporučujeme navštívit zvláště koncem května, kdy zde rozkvetou rododendrony.

Neděle 24. 7. patřila túře v Kyjovském údolí, což je část kaňonu říčky Křinice v pískovcích se zajímavými skalními útvary. Prošli jsme jej z obce Kyjov přes Kinského vyhlídku, Kyjovský hrad až k Turistickému mostu, Velkému pruskému táboru a k Brtnickému hrádku. Trasa končila v obci Brtníky. Z ní jsme se vydali přes rozhlednu na Vlčí hoře do Krásné Lípy. Během přesunu do Děčína jsme navštívili i známou Panskou skálu (čedičové varhany u Kamenického Šenova).

V pondělí 25. 7. jsme si nejprve prohlédli Drážďany. Hlavní město Saska zažívá velký stavební ruch v centru – v příštím roce si Drážďany připomenou 800 let od svého založení. Pak nás autobus zavezl do obce Oberrathen. Přívozem jsme se přepravili do Niederrathenu a pěšky prošli trasu k Amselsee (Kosí jezero), k Amselfall (Kosí vodopád – 10 m vysoký) a po mnoha schodech přes Švédské díry k vyhlídkové plošině Bastei (Bašta) s pěkným výhledem na skalní město. Navštívit mohutnou pevnost Königstein jsme již nestihli.

V úterý 26. 7. jsme se vydali přes Hřensko (se 115 m n. m. je to nejníže položené místo Čech) na Mezní Louku. Odtud jsme projeli (a prošli) známou Divokou (Horní) a Tichou (Dolní, Edmundovu) soutěsku. Plavba na pramici Divokou soutěsku má délku 600 m a Tichou soutěskou 960 m. Za každý převoz se platí t. č. 50 korun. Následoval výstup k Pravčícké bráně (vstupné 50 Kč). Pravčická brána patří mezi největší atrakce Českého Švýcarska. Je to národní přírodní památka – největší skalní most v Evropě o výšce 16 m a rozpětí 26,5 m. Vstup na vlastní skalní most je kvůli nebezpečí eroze od roku 1980 zakázán, ze skal v jejím okolí jsou však pěkné výhledy. Na závěr jsme vystoupali na Pastýřskou stěnu v Děčíně (je to 270 m vysoká skála s vyhlídkovou terasou a restaurací v podobě romantického hradu z roku 1905) – výtah ve stěně je již několik let mimo provoz.

Ve středu 27. 7. jsme prošli romantické skalní město u obce Tisá – tzv. Tiské stěny (vstupné 20 Kč). Tvoří ho labyrint pískovcových věží vysokých až 70 m. Některým z nás nestačily k jeho prohlídce ani 2 hodiny, ač se v knižním průvodci uvádí1 3/4 h. Člení se na Malé a Velké stěny. Mezi zajímavé útvary patří např. Hubený doktor, Starosta, Slon, Sťatý major, Sloní noha, Zkouška štíhlosti, Hřib, Želva. Následoval výjezd lanovkou na 807 m vysokou Komáří vížku. To už jsme byli v Krupce u Teplic. Zaujala nás i prohlídka zříceniny hradu Střekov v Ústí nad Labem (vst. 45 Kč), zvláště pak naturalistický výklad mladé průvodkyně a mučicích nástrojích a způsobech jejich použití. Na závěr jsme se ?ochladili? v termálním koupališti v Brné.

Ve čtvrtek 28. 7. jsme nejprve prošli v rámci nenáročné vycházky 3 km dlouhé skalnaté Pavlínino údolí (leží na Chřibské Kamenici mezi obcemi Rynartice a Jetřichovice). Pak následovalo stoupání ke kryté Mariině vyhlídce a Vilemínině stěně v Jetřichovických stěnách.Cesta nás dále vedla k chatě Na Tokání a přes úzké schody jsme se přemístili do obce Doubice. Úzké schody jsou kovové žebříky ve velmi úzké skalní rozsedlině. V rámci návštěvy tzv. Tolštejnského panství jsme za úmorného horka vystoupili na zříceninu stejnojmenného hradu a k rozhledně Jedlová (774 m) u obce Jiřetín.

V pátek 29. 7. jsme z důvodu úmorného horka program o něco zkrátili. Začínali jsme exkurzí v pivovaru a v zámku ve Velkém Březně. V nedaleké Zubrnici jsme opět v členění na 2 skupiny dle zájmu navštívili skanzen a muzeum železnice. Ze Srbské Kamenice se vydali kolem dvou pevnůstek z 30. let do tzv. Svinských dolů – tato asi 3km trasa však příliš nezaujala. Z důvodu jeho přesunu na jiné místo, jsme nemohli navštívit Muzeum pohraničního opevnění. U Srbské Kamenice v roce 1972 havarovalo jugoslávské letadlo, jehož pád přežila pouze letuška Vesna Vulovičová.

V poslední den zájezdu jsme si vyšlápli z obce Černčice na vrchol Milešovky (837 m n. m.). Z Milešovky jsou pěkné výhledy do okolí – zvláště pak s věže observatoře a s výkladem jejího pracovníka.

Zájezdu se zúčastnilo 43 osob a počasí nám po celý týden přálo, až na příliš velké horko ve čtvrtek a v pátek.

Ing. Jaroslav Mlejnek