Jarní zájezdy do hor

Valašsko

Tradiční květnový zájezd strávili letos turisté v jedné ze světoznámých monarchií – v samém centru Valašského království. Střechu nad hlavou nalezli po dvě noci v autokempu Hovězí u Vsetína.

Ačkoli první májový týden dávno odnesla voda, horské počasí Beskyd dávalo účastníkům od začátku najevo, že se s nimi mazlit nehodlá. Už od prvních metrů sobotní túry byli nuceni vytáhnout z ruksaků pláštěnky a deštníky.

Přestože úvodní kilometry vedly do kopce na osadu Kasárna (známá kauza s pozemky českých chatařů na slovenské straně), nepohrdla většina turistů návštěvou vyhřáté hospůdky v jednom ze zdejších hotelů.

Přečkali zde to nejhorší a po zbytek túry se z hřebenové cesty naskytlo mezi mraky i několik krásných pohledů do údolí. Někteří si ještě zašli na Velký Javorník, nejvýše položený bod celého zájezdu (1071 m n. m.). Trasa vedla přes Stracenec (partyzánský pomník, 1055 m), Malý Javorník (1019 m), horský hotel Portáš na Kohútku. Odtud se sešlo z kopce k autobusu.

Několik nezdolných turistů si výlet prodloužilo z Kohútky až na Papajské sedlo, odkud sešli do Huslenek. Zde si v místní hospodě dopřáli zaslouženého odpočinku a večeře. Pěšky pak došli po silnici do autokempu.

To pravé, doslova vánoční nadělení, však přišlo až v neděli. Už na Bumbálce, hraničním přechodu se Slovenskem, kde začínala nedělní túra začalo počasí opět hrozit. Celá skupina však docela v pohodě dorazila přes rozhledu Sůkenická (vzhledem k brzkému příchodu bylo ještě zavřeno a v mlhavém počasí není stejně žádný rozhled) a stejnojmenný hotel k turistické chatě Třeštík. V tu chvíli už se k zemi snášely první sněhové vločky.

Jen málokdo odolal možnosti ohřát prokřehlé ruce teplem krbu a objednat si šálek horkého čaje. Když však vyšel ven, aby pokračoval v započaté cestě, čekalo ho nepříjemné překvapení. Venku zuřila pravá sněhová vánice, nic nedbaje toho, že jaro zimně již dávno odzvonilo umíráčkem. Silný vichr pak vháněl mrazivé vločky turistům přímo do tváře. Probouzející se jarní příroda byla během několika okamžiků přikryta sněhovou peřinou.

Uniknout nebylo kam, nejbližší hospůdka byla až na Soláni, v cíli nedělní túry. Vhod tak přišel alespoň doušek domácí slivovičky na zahřátí. Závěrečné minuty zájezdu pak patřily pozdnímu obědu ve Velkých Karlovicích.

Skončil se tak více než dobrodružný zájezd, na který budou jeho účastníci ještě dlouho vzpomínat!

Jeseníky

V sobotu 18. června uspořádal Klub turistů Noha jednodenní zájezd do Jeseníků. Pravidelné účastníky ještě mrazilo v zádech při vzpomínce na sněhovou nadílku při posledním zájezdu. I tentokrát totiž televizní a rozhlasové rosničky nevěštily nic pěkného.

Všichni se však utěšovali, že blížící se černé mraky necháme doma a na severu bude pěkně. Při příjezdu na Ovčárnu nás však čekalo sychravé a mlhavé počasí. Mnoho turistů tak raději zamířilo do prvního bufetu na teplou polévku nebo horký čaj a doufali, že se počasí umoudří. A dočkali se, neboť jak praví klasik lidové filosofie: "Vše pomine, i to maso v komíně."

Během hodiny odvál mraky vítr a jednotlivé hloučky turistů se začali potkávat cestou na Praděd (nejvyšší hora Moravy, 1492 m n. m.). Jen málokdo pak odolal a zaplatil si cestu výtahem na vyhlídku (ve výšce 1563 m n. m.) v televizní věži. Stylizovaná vstupenka pak může posloužit jako pohled zaslaný domů z dalekých cest. Výhled však kazil nejen opar na horizontu, ale i ušmudlaná okna.

Další program si už většina vytvořila dle svého uvážení. Někteří si zašli na Švýcárnu, jiní ještě stihli další túru přes Divoký důl, Kamennou chatu, Zámčisko, Františkovu myslivnu, Vysokou holi zpět na Ovčárnu. Několik účastníků se na Ovčárnu nevrátilo a pokračovali dál. Autobus je pak vyzvedl v Karlově.

Odpolední počasí již bylo převážně slunečné, jen na holých vršcích dal o sobě občas vědět prudký vítr. Výlet si nemohli všichni vynachválit. Také proto, že celou zpáteční cestu vyhrával celému autobusu bošovický Syneček, který se zájezdu také zúčastnil.

Ing. Roman Volek