Zimní pochod Obstarčat

Před rokem jste si mohli v Bučovických novinách přečíst o zimním pochodu Obstarčat. A v minulém čísle se objevil článek o historii této party lidí.

Ani letošní rok nebyl výjimkou, pochod se uskutečnil 29. ledna. Meteorologové slibovali příznivé počasí na zimní akci, ale s tím sněhem jim to u nás stále nějak nevychází.

Sraz byl díky novému jízdnímu řádu již v jedenáct hodin na bučovickém nádraží. Účastníkům to nevadilo a hodina k dobru se hodí. Někteří pak přistoupili po cestě. Již ve vlaku se začalo s tradičním měřením teploty. Další měření pak proběhla u Haluzického polesí, u Bezdýnky, U Kříže. Vše se poctivě evidovalo, aby mohl zjištěné údaje předseda večer zaznamenat do "kroniky".

V Jestřabicích z vlaku vysedlo 17 osob – konečný počet účastníků. Následoval další tradiční obřad, společné foto před branami Stabily. Poté se již všichni vydali po trase pochodu. Celou trasu šel i pan Pešák, který má již přes osmdesát roků.

Svačinová zastávka u haluzické hájovny se posunula až ke studánce Bezdýnka, protože někdo zrušil místní posezení. Bezdýnka dostála svého jména i letos, kdy dávala vodu, i když odtékající potůček byl zamrzlý. A protože je opravdu kouzelná, může si dovolit porušovat i pohádková pravidla. Jak jinak si vysvětlit skutečnost, že si voda vesele pramenila, ačkoli na prameni ležela našponovaná chcíplá žaba.

Jak se výprava blížila k vrcholu U Kříže, začala si pomalu obstarávat pruty k táboráku. Na těch nejrychlejších pak bylo, aby rozdělali oheň. Pochodníci si opekli špekáčky nebo jinou uzeninu, kterou si donesli v ruksaku. Svačinu pak zapili slivovičkou a vydali se na poslední část pochodu – po Bohuslávce sejít do Vícemilic do hospody U Máčala. Zde bývá tradičním zakončením dne "společenský večer".

Pan hostinský přinese na uvítanou každému po štamprli a předseda uvítá všechny přítomné. Pak nechá volnou chvilku na diskusi a sám začne sepisovat dosavadní zážitky dne. Pomalu přicházejí i členové, kteří se nemohli z rozličných důvodů zúčastnit pochodu.

Přijde i pan Pazourek se svou harmonikou a začne zábava. Střídají se lidové i sprostonárodní písně. Mezery pak vyplňují nejrůznější vtipy a humorné příhody. Každý nečekaný nebo výjimečný zážitek se pak zaznamená do kroniky, dokud je aktuální.

A ještě jedno překvapení se ten večer událo. Protože se blížil konec ledna, hodiny jakoby se zastavil a počaly jít pozpátku. Do svých školních let se jako mávnutím kouzelného proutku vrátil sám předseda Obstarčat. Jako neposedný klučina si musel připadat, když u rukou sličné paní učitelky přebíral své pololetní vysvědčení. K pobavení všech pak přečetl všechny předměty a známky ze své recesistické školní zprávy.

Ing. Roman Volek